Modrá madona 1922–1924

Během svého pobytu v Košicích se František Foltýn vedle samotné malby zabýval problematikou národního slohu. V českém prostředí jeho vyjádření nalézáme ve dvacátých letech například v četných architektonických realizacích tzv. rondokubismu, který jako základ využívá právě kubistické tvarosloví. Umělec měl velmi blízko k moravské skupině Koliba, jejímiž členy byl déle např. Josef Kubíček či Ferdiš Duša, v níž téma národního umění silně rezonovalo s panslovanskými tendencemi. V kontextu hledání společné identity československého umění a jeho předpokladů docházelo často k pokusům spojení historií opodstatněné tradice a progresivního prvku souvisejícího zejména s avantgardou.

Proto je Foltýnem odůvodnitelné použití kubismu v době, kdy například ve Francii byl ten styl umělci již dávno opuštěn. Ve Foltýnově pojetí se tak nejedná o eklektické uvažování ale o cílené obhajování kubismu jako metody: „Aké by bolo krásné, keby kubismus mal´ovaný u nás nebol iba francúzským picassovským odvarom a keby bol kubismus naším rasovým. Keď sa postaví rasové umenie před svetové fórum, bude posobit nezvykle svojou odlišnost´ou, výrazom vlastnej krajiny a rasy, ponesie zrejmú pečať svojej rasy. Tým také je možným dať národu vlastnú výtvarnú tradiciu.“ (František Foltýn, Národné umenie a kosmolitismus, Slovenský východ, č. 231, 9. 10. s. 4.).

Foltýn také volil náměty, které mohly konvenovat představám národního (slovenská krajina se sociálním zabarvením) a slovanského umění v moderní podobě psychologického románu (Raskolnikov, Dostojevský). V díle Modrá Madona jsou pak zřejmé citace kubistického tvarosloví známé z Foltýnova slavného Raskolnikova.

Modrá madona vznikala v letech 1922–1924 v Košicích. Svůj pandán nalézá v analogickém, ale nesignovaném obrazu s názvem Slovenská madona (provenience Moravské galerie v Brně, A 1767). Dílo je svým způsobem syntézou dalších Foltýnových krajin, v nichž použil stejné náměty. V pozadí kompozice lze spatřit tři vrchy z krajiny Most (Muzeum města Brna, 54 810) nebo kostel z obrazu Rybník (Muzeum města Brna, 56 700). Obrazu je také blízký kubismus maleb Raskolnikov (Moravská galerie v Brně, A 2378) a Dostojevský (Moravská galerie v Brně, A 1594). Právě s ohledem na dobu vzniku zmíněných obrazů rokem 1922 je nutné uvažovat i o zpřesnění datace spíše k tomuto datu, a to bez ohledu na neopodstatněnou dataci Slovenské madony (z majetku Moravské galerie) do roku 1924.

Kompozice je tvořená průhledem do krajiny ve vrcholu prolínajících se korun. Středem obrazu je statická sedící figura madony s dítětem na klíně. Ta tvoří schéma rovnoramenného trojúhelníku, jehož základem je rozprostřené modré roucho madony přecházející do kořenů stromu, přičemž vrcholem tohoto geometrického útvaru je madonina hlava. Kompozice je posílena třemi pahorky v pozadí, z nichž nejvyšší má vrchol krytý madoninou hlavou. S ohledem na všechna zmíněná fakta nelze opomenout ani možnou národní interpretaci Modré madony. V přeneseném významu mohou být tři vrcholky v pozadí trojvrším Tatra, Mátra a Fatra, tvořící ústřední motiv slovenského národního znaku. Namísto dvojramenného kříže umělec nicméně namaloval hieraticky koncipovanou Pannu Marii s Ježíškem, který zde formou typologického paralelismu zastupuje dvojramenný kříž – a možná symbolizuje i mladou republiku. Obraz lze tedy vnímat jednak jako oltářní obraz, jednak jako slovenský znak. Pro další civilistní vývojovou fázi umělce je také charakteristická sekularizace námětu. Madona i Ježíšek jsou zbaveni všech atributů, mohou tudíž představovat slovenskou matku s dítětem ve slovenské krajině.  

Foltýn po odchodu z gymnázia absolvoval učňovskou průpravu malování porcelánu u Augustina Němejce. Studium na pražské Uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesora Emanuela Dítěte přerušilo vypuknutí Světové války. Mezi léty 1918–1924 působil v Bratislavě, Košicích a na Podkarpatské Rusi, kde se aktivně účastnil obrody uměleckého života. V necelém desetiletí 1924–1934 žil a tvořil v Paříži. Zde se intenzivně zapojil do avantgardního hnutí a stal se členem několika uměleckých uskupení, mj. Porza, Cercle et Carré či Abstraction-Création. V roce 1937 se malíř trvale usadil v Brně, kde působil až do své smrti. František Foltýn patří k nemnoha českým umělcům a teoretikům, kteří svým dílem v meziválečném období zasáhli do vývoje výtvarného umění na světové úrovni.

Tschechischer Kubismus, Emil Filla und Zeitgenossen, Kulturhaus der Stadt Graz, Graz, 1991.

Košická moderna / kontexty meziválečného umění, Alšova jihočeská galerie, 18. 3. – 27. 5. 2018.

Gerwald Sonnberger, Tschechischer Kubismus, Emil Filla und Zeitgenossen, Museum Moderner Kunst Passau, 1991.

Soukromá sbírka Milana Heidenreicha, Gothenburg.