Mucha and Japan, Japan and Orlik

Výstava Mucha a Japonsko, Japonsko a Orlik, se tematicky věnuje vzájemným kulturním vlivům Japonska a Evropy v druhé polovině 19. a na začátku 20. století a oslavuje 100. výročí od navázání diplomatických vztahů mezi Českem a Japonskem. Kromě děl Alfonse Muchy je možné vidět také práce Vojtěcha Preissiga, Arnošta Hofbauera, Jana Preislera a dalších. 

Hlavním lákadlem výstavy je Alfons Mucha, jenž má podle slov pořadatelů přitáhnout pozornost japonských návštěvníků a pomoci tak představit i další, doposud méně známé evropské umělce.

Ze secese je kromě Muchy zastoupen například Gustav Klimt, Koloman Moser nebo Oskar Kokoschka. Symbolismus, expresionismus či dekadenci pak reprezentují Antonín Slavíček, Josef Váchal nebo Richard Teschner, kteří jsou uvedení ve srovnání s japonskými mistry dřevořezu Kacušikou Hokusaiem či Utagawou Hirošigem.

Výstava se věnuje také těm českým umělcům, kteří v Japonsku po určitou dobu pobývali. Návštěvníci se tak mohou seznámit především s Emilem Orlikem nebo Tavíkem Františkem Šimonem. Představeni jsou také čeští cestovatelé, jako je Josef Kořenský či Joe Hloucha a také několik vybraných legionářů.

I Japonci byli však stejně lační po evropských novinkách, o kterých se do roku 1968 a začátku éry Meidži mohli většinou jen dočítat z cizích knih. Konfrontace s tím, že na rozdíl od Japonska si evropští tvůrci grafických listů často kreslili předlohy, ryli desky a tiskli díla sami, vedla k novým impulsům a reflexím o pozici umělce, které výstava ilustruje například na tvorbě rytce Kazumy Ody. Velká část výstavy je pak věnovaná společnosti Hakuba-kai (Bílý kůň) a umělecké revui Mjódžó, které byly mezi hlavními vektory přijetí secese v Japonsku. Pomyslný kruh se uzavírá na tvorbě předních japonských tvůrců konce 19. a začátku 20. století Asaje Čú, Kótara Nagahary, Fudžišimy Takedžiho nebo Hiromicua Nakazawy, kde je dobře patrný vliv Japonskem inspirovanou secesí, v čele s Alfonsem Muchou.

Kurátoři: Džunko Nišijama z Městského muzea výtvarného umění v Čibě a Jošiko Inoue z Muzea moderního umění ve Wakajamě

Po uvedení v Chiba City Museum of Art se výstava postupně přesouvá do The Museum of Modern Art, Wakayama (2. 11. – 15. 12. 2019), Okayama Prefectural Museum of Art (4. 1. – 11. 2. 2020) a Shizuoka City Museum of Art (11. 4. – 24. 5. 2020). 

(převzato z webu Českého centra v Tokyu)

Na putovní výstavu byla fondem Pro arte zapůjčena celkem čtyři umělecká díla: olejomalba Zimní pohled na statek v Jeseníku (před r. 1920) stále uznávanějšího autora z řad českých Němců Emila Orlika; dále poetický plenérový obrázek Paříž (1904) Františka Šimona Tavíka; secesně rytmizovanou kompozici Les Antonína Slavíčka (kolem r. 1897); a dílo Krajina se stromy (1902) od Vojtěcha Preissiga, který byl Muchovým souputníkem pařížských dní.