Sjednat návštěvu v sídle fondu
Kompozice pochází z umělcova nejoceňovanějšího období. Přestože nelze jednoznačně napsat, že by umělec byl v polovině 30. let 20. století na vrcholu sil, vytvořil tehdy svá nejikoničtější díla. V roce 1935 to byl imaginativní portrét americké herečky Mae West. Ve stejné době začal pracovat na obraze Měkká konstrukce s vařenými fazolemi (Předtucha občanské války), který může být považován vedle Picassovy Guerniky za největší obžalobu občanské války ve Španělsku. Práce patří do volného souboru Dalího experimentů s různými technikami. V tomto případě se příblížil výsostně surrealistické technice dekalku (objevitel Óscar Dominguez), která umělci umožnila variovat barevný kontrast černé, bílé a červené. Obraz patří do volné série někdy nazývané Decalcomanie, v němž Dalí podobně jako v Lehké konstrukci rozvíjel tématiku kostí. Přestože se autor ke krizi humanismu ve Španělsku nikdy příliš nevracel, je zjevné, že i jeho velmi osobně zasáhla. Silně například prožíval smrt přítele Federica Garcii Lorcy a jeho sestry. Je velice pravděpodobné, že se všechny aspekty mohly do těchto děl promítnout. Přeneseně lze Jeskyni považovat stylizací za parafrázi drobných devočních obrázků, kde místo španělských svatých zaujali Dalího přátelé nebo anonymní mrtví.
Rubová strana díla s inventárními štítky.
V českém prostředí byl autor předmětem obdivu především ve 30. letech a v druhé polovině 20. století. Velké pozornosti se mu dostalo logicky od surrealistů (nelze vynechat, že pro pařížské surrealisty Dalího objevil jeho krajan Joan Miró, který jej také do tohoto prostředí v roce 1929 také uvedl). Patřil mezi velké oblíbence Vítězslava Nezvala, který použil jeho práci jako ilustraci Ulice Gît-le-coeur v roce 1936. Vedle Čechů nebo Maxe Ernsta a Joana Miró byl zastoupen na výstavě Poesie 1932. Dalího zpracování lidských torz zase mohlo inspirovat Jindřicha Štyrského a kresebné uvažování Toyen. Dalí byl díky zpracování čtyřiceti ilustrací Lautréamontových Zpěvů Maldororových v roce 1934 hvězdou světového uměleckého nebe. Po skončení Druhé světové války Dalí nepochybně vstoupil do surrealistické tvorby Mikuláše Medka. Hyperrealistické kompozice zase ovlivnily mnoho autorů v 70. a 80. letech. Za všechny jmenujme například Jarmilu Pešicovou.
Autor v roce 1936, kdy vytvořil La grotte vertébrée.
Díla Salvadora Dalího patří k trvalým hodnotám jak uměleckým, tak investičním, což dokazuje i rekordní prodej Portrétu Paula Eluarda z roku 1929 za konečných 15,9 milionů euro v aukci londýnského Sotheby’s. Nejvýše draženou prací v českých aukcích se stala bronzová plastika Mínotaurus z roku 1981 s konečnou cenou 8,4 milionů korun.
Historie výstav
Dalí, Centre Pompidou, 21. 11. 2012 – 25. 3. 2013
Chassé Croisé Dada-surréaliste 1916–1969, Musée Fernet Branca, 1. 1. 2012 – 15. 7. 2012
Éxodo bacia el Sur: Óscar Domínguez y el automatiso absoluto 1938 – 1942, Tenerife, 29. 9. 2006 – 10. 12. 2006
Salvador Dalí, Philadelphia Museum of Art, 16. 2. 2005 – 15. 5. 2005
Salvador Dalí, Louisiana Museum
Stav objektu
Intaktní, rámováno, zaskleno.
Literatura
Robert Descharnes, Gilles Néret, Salvador Dalí. Das malerische Werk Band 1: 1904–1946, Köln 1993, s. 281, analogie.