Umenie Podkarpatskej Rusi 1919–1938 / Československá stopa

Výstavní projekt se zaměřením na malířství a sochařství Podkarpatské Rusi v letech 1919–1938 představuje uměleckou produkci období dvacátých let, kdy bylo území Podkarpatské Rusi součástí nového státního útvaru Čechů a Slováků. Výstava vychází z předchozí vědecko-výzkumné a badatelské práce, která se zaměřuje na dějiny meziválečného období v konfrontaci s košickou a evropskou modernou.

Kolekce děl vytvořená ze sbírky Východoslovenské galerie a jiných slovenských, českých a ukrajinských institucí, představuje veřejnosti kromě klasiků podkarpatské školy (Bokšaj, Erdélyi, Manajlo) i doposud méně známé lokální autory, kteří se pohybovali na české, slovenské či ukrajinské kulturní scéně (Špálová, Virágh, Beregi, Hromnický, Pokorný, Mondičová, Kulec, Příhoda, Angyal, Fiala, Hudeček). Kromě umělecko-historické analýzy děl jednotlivých protagonistů se koncepce výstavy mírně opírá i o složité dějinné skutečnosti, které formovaly společenské, kulturní a politické pozadí daného regionu. Součástí výstavy jsou dobové fotografie a různé archivní materiály, které paralelně ilustrují život v Košicích a Užhorodu jako významných center východní části první republiky. Výstava zároveň reaguje ne sté výročí připojení území Podkarpatské Rusi k Československu, které si v roce 2019 připomínáme. Ambicí projektu je průřezovým stylem představit široké veřejnosti doposud málo probádanou oblast našich dějin umění a integrovat tak umění podkarpatské školy do československého dějepisu umění. Odborná koncepce výstavy se opírá o pokračování projektu Košické moderny. Vícero představitelů meziválečné středoevropské moderny svými aktivitami přispívali k utváření kulturního života v Podkarpatské Rusi (Foltýn, Schiller, Benka, Alexy). Protagonisté podkarpatské školy, která vznikla v Užhodoru a jejich kulturní aktivity jsou vhodnou paralelou ke vzdělávacím činnostem v Košicích (Krónova škola) a v Praze (Ukrajinské studio) v meziválečném období.

Krátká epizoda společného státního útvaru Čechů, Slováků a Rusínů zanechala v česko-slovenském umění (literatura a výtvarné umění) nesmazatelnou stopu, jejíž inspiraci nacházíme právě v etnografickém, topografickém a folklórním prostředí území Podkarpatské Rusi. Téma výstavy má silný edukační potenciál a populárně-naučným stylem představuje veřejnosti doposud málo, resp. vůbec neprezentované umění, v širších, nadregionálních souvislostech. Výstava byla realizovaná s finanční podporou Fondu na podporu národnostních menšin Kult Minor, Visit Košice a Ministerstva dopravy a výstavby SR.

Kurátor: Miroslav Kleban

(převzato z webu Východoslovenskej galérie)