Alšova jihočeská galerie

Košická moderna – Kontexty meziválečného umění

15. 3. – 24. 5. 2018

Výtvarné umění dvacátých let 20. století v Košicích, označované jako Košická moderna, představuje významnou kapitolu v dějinách umění nejen na Slovensku, ale i ve střední Evropě. Po vzniku Československé republiky si v Košicích, v prostředí bohatém na různé kultury a národnosti, našla vhodné podmínky pro tvorbu řada domácích i zahraničních osobností. Načas zde působili umělci z Maďarska, Rumunska, Česka i jiných krajin, kteří předtím absolvovali studia v Budapešti, Mnichově nebo v Paříži a následně si našli působiště v dalších významných evropských městech. Košice dvacátých let 20. století představovaly sice regionální, ale přesto významnou obdobu avantgardních center jako Paříž nebo Weimar.

Hlavním ohniskem, ze kterého vycházely systematické a úspěšné snahy o podporu kultury a umění, bylo Státní východoslovenské muzeum a zejména pak osobnost ředitele, českého právníka Josefa Poláka. Ten se přičinil o realizaci početných, především výtvarných výstav. Pozoruhodná byla i jeho iniciativa při založení kurzů kresby, které v muzeu vedl v letech 1921–1923 budapešťský grafik Eugen Krón. S Krónovou školou jsou spojené začátky mnohých, později významných umělců. K dalším domácím protagonistům Košické moderny patřili Anton Jaszusch a Konštantín Bauer, krátkodobě zde také pobývali avantgardní umělci Gejza Schiller, František Foltýn a Alexander Bortnyik. Košice navštěvovali a vystavovali zde také přední maďarští výtvarníci Károly Kernstok, János Kmetty, Béla Uitz a mnozí další. Značný vliv na umění dvacátých let 20. století měla také tvorba Konštantína Kövári-Kačmarika, jednoho z prvních umělců, kteří ve svém díle formulovali program moderního výtvarného umění. „Různorodost temperamentů“ (J. Polák) spojovala shodná sociální ideová platforma i společné prosazování aktuálních podnětů evropské moderny, individuálně modifikující vlivy symbolismu, expresionismu, kubismu, futurismu a konstruktivismu.

Důležitým aspektem Košické moderny byla tematická orientace na městské prostředí s výrazným sociálním rozměrem. Na bohaté tradice košického výtvarného prostředí, vrcholícího ve 20. letech minulého století, bezprostředně navazovala i malířská tvorba Júliuse Jakobyho a později Juraja Collinásyho (oba patřili k žákům Krónovy školy), kteří se zbavili pout uměleckých konvencí a čerpali inspiraci ze soudobých proudů evropské moderny.

(převzato z tiskové zprávy Alšovy jihočeské galerie)

Zápůjčky

Další zápůjčky děl