Ateliér klasické malby profesora Zdeňka Berana na pražské Akademii výtvarných umění umožnil v devadesátých letech vyrůst generaci, jejímž výtvarným prostředkem byly různé podoby realistického vyjádření. Úspěch Beranových žáků, mj. Hynka Martince nebo Karla Balcara, dokazuje, že návrat k tradiční malbě může být i inspirativním krokem vpřed.
Jan Gemrot (*1983) pro výstavu v Galerii Pro arte připravil soubor olejomaleb s motivy proměnlivého vztahu vědomí a nevědomí. Subtilnost výrazu divákovi ponechává možnost podílet se na obrazovém ději, neboť nedořečený příběh vyvolává silnou emoční odezvu. Realistická východiska jsou překračována a záměrně narušována pro vyjádření jiných způsobů nazírání, nových horizontů.