Antonín Slavíček se narodil 16. května 1870 v Praze. V roce 1887 byl přijat do krajinářské školy Julia Mařáka na pražskou akademii. Na sklonku 80. let koketoval s myšlenkou stát se knězem. Z tohoto důvodu hodlal vstoupit do benediktinského kláštera v Rajhradě. V roce 1889 se nicméně vrátil znovu na akademickou půdu. Roku 1892 se stal členem Umělecké besedy, jejíchž aktivit se účastnil až do roku 1897. Následujícího roku vystavoval již se SVU Mánes. Po smrti profesora krajinářské speciálky Julia Mařáka krátkou dobu zastával jeho místo s vyhlídkou zisku profesury. Neúspěch v této záležitosti považoval za celoživotní křivdu, podobně jako část mladší generace, která Slavíčka považovala za svého hlavního představitele. Tato okolnost na dlouho dobu polarizovala uměleckou obec a vedla k četným rozbrojům. V roce 1900 si najal ateliér na Starém městě a začal malovat první obrazy s pražskými motivy. V roce 1903 maluje poprvé v Kameničkách, které se staly na dlouhou dobu jedním z jeho hlavních témat. 1909 jej při koupání postihla mrtvice, jejímž následkem ochrnul na pravou část těla. Krátkou dobu se pokoušel malovat levou rukou. Bezvýchodnost této situace řešil následujícího roku sebevraždou.